LMK - Vsetín

Spektrum DX-7 - nedobytný hrad?

Během řešení projektu pro vysokou školu jsem se dostal k funglovce DX-7, nikdy jsem s touto značkou neměl čest a tak jsem pořádně nevěděl do čeho jdu. Rádio hezky zpracované, funkčnost prozatím bezchybná. Programování je poměrně pohodlné a intuitivní. Nejvíce oceňuji využití programovacího válečku, toto je velmi příjemné, možná ještě lepší než kolečko například u MC-19tky.

Programování jak již jsem psal je poměrně logicky uspořádané a intuitivní, jen bych možná trošku upravil návrat z daného menu. Nicméně oproti Multiplexu EVO je to procházka růžovou zahradou. S Evem jsem měl už jednou čest a moc jsme se neskamarádili, tentokrát to nebylo jiné a velmi rychle jsem ho odložil.

A nyní abych se vrátil k jádru pudla, tedy k jádru DX-7mičky, což je vlastně věc co mě vyburcovala k sepsání páru řádků. Nastavování vysílače, tím nyní myslím změna módu, zejména tedy prohození 1–2 a 3–4 je dosti krkolomné, výrobce měl zajisté dobrou myšlenku s tím že změnou vně vysílače nemůže nějaké absolutní kopyto něco pokazit, ale aby z důvodu rozdělání vysílače, ať již z jakéhokoliv důvodu, je naprosto nepříjemná operace. Nejenže člověk musí odstranit dvě gumové části, které jsou umístěny přes celou spodní část, aby se dostal ke dalším schovaným šroubkům, ale také musí odstranit boční pogumování aby vůbec vysílač rozlouskl.

Přes zjevnou snahu výrobce učinit vysílač tak aby nikdo nemusel dovnitř, toto „znepříjemnění“ rozebrání odsuzuji a docela mě štve. V tomto případě naprosto vítězí již zmiňované Evo a nebo třeba Graupner, případně Futaba, kde se mi jejich click-click systém velmi líbí.

««« Předchozí text: Zavírání nebe ve Valašských Kloboukách 2013 Následující text: Janová v lednu »»»

Erik Solař | 14. 01. 2014 17.11 | Dílna | Trvalink | Tisk... | 893x