PHÖENIX
Dlouhodobý projekt Onkel
Phöenix dokončen. I takto by se dal nazvat pocit, který panoval dnes
odpoledne na letišti. Minulý rok touto dobou se zrodil nápad a plán postavit
si závodního speciál na závody větroňů kategorie RCEJ. Byli mi tudíž
poskytnuty podklady pro letadlo Blackhawk. Jedná se o samokřídlo, které má
uprostřed křídel „gondolu“. Ovládané funkce tohoto letadla jsou
výškovka, směrovka, plyn. Plánuje se také křídlo s ovládanou brzdící
klapkou. Celý tento projekt začal u počítače. Plán byl stvořen
v programu s prácí „CAD“. Dále následovala kompletní stavba. Model
byl potažen nažehlovací fólií ORACOVER. Dnes byl proveden velmi úspěšný
zálet. Na letiště jsme přijeli a byli jsme docela zklámáni silným
větrem, který panoval už od časních ranních hodin. Avšak i tímto zlem
jsme se nenechali zaskočit. Letadlo jsme naladili, připravili k letu a šli
na start.
Letadlo
bylo vrženo do vzduchu – avšak letadlo začlo dělat „psí kusy“. Bylo
to způsobeno těžištěm, které bylo velmi vzadu. U takového samokřídla
stačí posunout těžiště jen o 3mm a letadlo se chová uplně jinak.
Letadlo jsme vyvážili a znova uvrhli do vzduchu. Let byl více než
PERFEKTNÍ! Letadlo je stabilizované a tudíž nepřepadá ani při silném
přetažení. Letadlo má velmi slušný klouzavý let, takže dostat toto
letadlo dolů je zázrak
. 20 minutový let byl přerušen velmi krutou zimou, která na letišti
panovala! Já jakožto zalétavací pilot jsem byl nadmíru spokojen – sám
majitel Zdeněk Klimeš měl můžu snad říct „druhé vánoce“. Byl velmi
překvapen jak se letadlo chová. Sám přiznal, že moc nevěřil, že letadlo
poletí. Ale jsme velmi spokojeni a už teď máme v plánu nový projekt, na
kterém budeme dlouhodobě pracovat. Vše jsme testovali na RC vybavení
vysílači Graupner MC-22 se systémem JETI – Duplex a příjmačem R4.
Technické parametry: | |
---|---|
Rozpětí: | 1580 mm |
Délka trupu: | 650 mm |
Plocha křídla | 39 dm2 |
Motor: | Mega 16/15/8 |
Vrtule | Cam Folding Prop 9/5 |
Pohon: | 3× LiIon 1350 |
Přikládám zde také fotky pořízeny majitelem modelu. Čtěte dále.
Stavba modelu
![]() |
![]() |
Model v kostře
![]() |
![]() |
![]() |
Hotový model před zálétáním
![]() |
![]() |
![]() |
Šťastný konstruktér a majitel
![]() |
První lety
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zalétavací pilot po přistání.
![]() |
««« Předchozí text: Graupner MC-22 a Duplex 2,4 GHz od Jeti model Následující text: Novinka na našich stránkách »»»
Adam Krytinář | 13. 09. 2008 18.54 | Dílna | Trvalink | Tisk... | 2808x
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentář[1] Ivan: neví
Ivane,nemáš tip na nějakou hezkou polomaketu?
Přinejhorším se pustím do toho tvojeho turbo potera ale tak ve dvou metrech
Myslíte že to byde lítat líp než letadlo s klasickým uspořádáním ocasních ploch?
podle toho co jsem četl v odborné literatuře ne.
neboli: Má to sice menší odpor tím i související ztráty tím že tam chybí ocasí plocha,ale prej tam vzniká nějak víc odporu,asi tím autostabilním profilem který je dvakrát prohlý),který plně nahradí a předčí „ušetřený“ odpor na ocasních plochách,proto to asi nelítá líp.
Neboli na závěr bylo že samokřídlo nebude nikdy létat lépe než letadlo s klasickým uspořádáním.
Erik
Tady není diskusní fórum,to si vyřizujte přímo emailem. Tady bereme rozumné připomínky a ne nesmysly.
Myslím že v poslední RCrevui byl zajímavý článek přímo o problematice samokřídel. Zadní část autostabilního profilu působí jako VOP. Prý pokud by sme se chtěli zabvit ocasu modelu autostabilním profilem bude třeba zvětšit plochu křídla asi o 25% aby velikst vztlaku zůstala stejná.